Jak zlikvidovat krizi středního věku i sebe samotné

Psát o krizi středního věku ve třiceti je poněkud nadsazené, ale třeba to má něco do sebe. Třicítku může člověk brát třeba jako nakročení do druhé poloviny svého života. A někteří prý to mají posunuté a mají dříve i pubertu, má matka ji na svém synovi registrovala od osmi do čtrnácti, tak proč ne. Každopádně tuhle sedíme po běžeckém tréninku s Johnnym a Millhousem u vína v Millhouseově vysočanské kuchyni, řešíme všechny naše těhotné přítelkyně (každý tedy máme jednu) a vyprávíme si dávné zážitky a vylomeniny jako byly tradiční vrchlabské nosorožčí plesy, recesistický sraz nepozvaných absolventů gymnázia a podobné.  Při opakování těch starých historek se mi před očima najednou objevila učitelka občanské nauky, která se nám látku o seniorech snažila přiblížit výkladem, že jejich hlavní charakteristikou je život ze vzpomínek. A když se tenhle feedback po několika vínech spojí s nastávajícím otcovstvím a nastupujícími Kristovými léty, alespoň malá krizička středního věku se začíná zhmotňovat.   Více